Co vás čeká po vaně
Pokud k nám do Dejvic jdete poprvé, nejspíš máte v hlavě jasný obraz: dřevěná vana, pěna, pípa s pivem a možná trochu páry. Na to, co přijde po vaně, asi moc nemyslíte. Po koupeli vám však obsluha místo čalouněného lehátka ukáže široké lůžko z volné, nadýchané pšeničné slámy. Na první pohled vás to může zarazit, ale myslíme to vážně. A protože právě tahle část návštěvy potřebuje nejvíc vysvětlení, rozhodli jsme se ji popsat pořádně.
Nejdřív čísla. Pivní lázeň i vinná lázeň u nás trvají v místnosti 90 minut. Zhruba 10 minut patří přípravě, kdy se přírodní směs přidává do vody přímo před vámi. V samotné vaně s vodou o teplotě 35-38 °C, tedy blízké teplotě těla, strávíte obvykle kolem 20 minut, a pokud chcete, až 30. Zbylých zhruba 50 minut ležíte na vyhřívané pšeničné slámě. Jinými slovy: na slámě strávíte víc času než ve vaně.
Možná čekáte polstrované lehátko, jaké znáte z hotelových wellness center: pevný tvar, potah z koženky nebo látky, někdy i vyhřívání. Na tom není nic špatného, jen je to úplně jiný zážitek. V dalších částech vysvětlíme, co umí volná sláma a čalounění ne: že dýchá, že hřeje jemně a ne všude stejně, že voní obilím a že tělo na ní pořád dělá drobné pohyby. A budeme upřímní i v tom podstatném: sláma je u nás smyslová a tradiční volba, ne lékařská. Nepřipisujeme jí žádné léčebné účinky a nebudeme to dělat ani v tomto článku.
Co je pšeničná sláma a čím se liší od sena
Začněme základem, protože i ten bývá zdrojem nedorozumění. Sláma jsou suchá stébla obilovin, která zůstanou na poli po sklizni zrna. Tak ji definuje i Wikipedie a stejně ji popisuje přehledová zpráva nizozemské univerzity Wageningen o rýžové a pšeničné slámě: jde o stonky, které zůstanou po sklizni plodiny. Nejde tedy o žádný speciálně pěstovaný materiál, ale o vedlejší produkt obyčejného obilného pole, se kterým lidé pracují tisíce let.
Často se plete se senem, ale rozdíl je zásadní. Seno je tráva posečená nazeleno a usušená jako krmivo pro zvířata, je měkčí, zelenější a voní jinak, sladce a bylinně. Sláma je naopak suchá, světle zlatá, lehčí a slouží tradičně jako podestýlka, mulč nebo stavební materiál. Zemědělské zdroje to shrnují jednoduše: seno je potrava, sláma je lůžko. Právě proto u nás ležíte na slámě, a ne na seně.
Vlastnosti, které ze slámy dělají dobré odpočinkové lůžko, jsou dané její stavbou:
- Stébla jsou dutá, uvnitř i mezi nimi je vzduch.
- Sláma je suchá a lehká, při volném nakypření se nespéká do pevné hmoty.
- Má mírnou pružnost, pod váhou se poddá a po zvednutí se částečně vrací.
- Nese jemnou vůni zralého obilí, zcela odlišnou od vůně sena.
- Je to přírodní materiál: žádná pěnová výplň, žádné švy, žádná koženka.
Sláma dýchá, čalounění ne
Představte si chvíli po vaně. Strávili jste dvacet až třicet minut ve vodě o teplotě 35-38 °C, kůže je teplá a po pivní lázni na ní zůstává jemná vrstva přírodní směsi z chmele, sladu a pivovarských kvasnic. Doporučujeme ji zhruba dvě hodiny vůbec neoplachovat, aby kůže zůstala hladší ještě den nebo dva. Teď si lehnete. Koženkový potah lehátka je hladký a uzavřený, vzduch jím neprojde a teplo z koupele se pod vámi nemá kam rozptýlit.
Volná sláma funguje jinak. Je to tisíce dutých stébel, mezi nimiž zůstává vzduch, a ten se při každém nádechu a pohybu jemně přesouvá. Žádná uzavřená vrstva nevzniká, lůžko pořád dýchá. Čalounění je naopak navržené tak, aby bylo hladké, uzavřené a snadno se otíralo. To jsou rozumné vlastnosti pro hotelovou relaxační zónu, kde se během dne vystřídají desítky lidí, ale nejsou to vlastnosti, které by podporovaly smyslový zážitek.
Je fér dodat, co tím netvrdíme. Netvrdíme, že prodyšnost slámy něco léčí, otužuje nebo ovlivňuje pokožku. Jde čistě o to, jak se vám leží: zda cítíte uzavřený, plastový povrch, nebo vzdušný přírodní materiál. Rozdíl je patrný hned v prvních minutách a nejspíš vám přestane připadat zvláštní dřív, než byste čekali.
Vyhřívané lůžko ze slámy najdete ve všech třech místnostech s vanou. V intimním Rubínovém prameni pro jednoho až dva hosty, v prostorném Zlatém prameni pro dva až čtyři hosty se dvěma dubovými vanami i ve V.I.P. místnosti Smaragdový pramen. Jedinou výjimkou je solná jeskyně, kde vana ani slaměné lůžko nejsou, protože slouží masážím.
Teplo, které hřeje jemně a ne všude stejně
Druhá věc, kterou sláma dělá jinak než lehátko, je práce s teplem. Lůžko je vyhřívané, ale sláma nepředává teplo jako kovová nebo plastová deska. Dutá stébla a vzduch mezi nimi teplo zadržují a pouštějí ho pomalu a jemně. Výsledek se dá nejlépe přirovnat k ležení na poli, které celé odpoledne hřálo pozdně letní slunce: teplo přichází zespodu, ale nespaluje a necítíte ho jako bodový zdroj.
A hlavně není všude stejné. Tam, kde se zaboříte hlouběji, je tepleji, kde leží jen tenká vrstva stébel, je o něco chladněji. Ramena mohou mít jinou teplotu než boky, chodidla jinou než záda. Vyhřívané lehátko s rovným povrchem by vám dalo dokonale stejnoměrnou teplotu po celé ploše. Zní to jako výhoda, ale v praxi tělo rovnoměrné teplo velmi rychle přestane vnímat. Nerovnoměrné teplo slámy naopak zůstává po celou dobu odpočinku zřetelné, jemně proměnlivé a příjemně nenápadné.
Celou místnost přitom nehřeje jediný zdroj. Teplo tvoří několik vrstev, které spolu ladí:
- vyhřívané lůžko z pšeničné slámy, na kterém ležíte zhruba 50 minut,
- voda ve vaně o teplotě 35-38 °C, ze které jste právě vystoupili,
- tlumená záře elektrického krbu, bez otevřeného ohně,
- měkké teplé světlo lamp, které nechává místnost v příšeří.
Přechod z teplé vody na studený potah lehátka bývá nepříjemný, na chladném povrchu se snadno otřesete zimou. Přechod z vany do slámy je plynulejší, protože povrch, na který si lehnete, je teplý a poddajný. Opět zdůrazňujeme, že mluvíme o pohodlí a pocitu, ne o termoregulaci nebo léčebném účinku. Sláma tu není terapie, je to prostě nejpříjemnější způsob, jak nechat teplo z lázně pomalu doznít.
Vůně obilí, šustění stébel a zlatá barva
Čalouněné lehátko obvykle nevoní nijak. Sláma voní obilím. Je to suchá, teplá, mírně nasládlá vůně, která vám možná připomene žně, stodolu u babičky nebo kůrku čerstvého chleba. Vyhřátím na lůžku se tahle vůně ještě zvýrazní a během odpočinku tiše vyplní celou místnost. Nikdo ji tam nepřidává, nejde o žádnou vonnou esenci, je to prostě vůně materiálu, na kterém ležíte.
Po pivní lázni tahle vůně přirozeně navazuje na to, co jste právě zažili. Slad, který jde do vody, vzniká z obilí, chmel ze Žatecka má svou vlastní hořce bylinnou vůni a k tomu z pípy teče neomezené světlé i tmavé řemeslné pivo Petrovické zlato, k němuž dostanete malé občerstvení. Sláma pod zády tak celý ten obilný příběh uzavírá. Po vinné lázni s červeným vínem, extraktem z hroznových jader, vinným listem, medem, bylinkami a květy francouzské levandule působí sláma naopak jako kontrast: suché pole vedle vinice.
Pak je tu zvuk. Volná sláma při každém pohybu jemně zašustí. Není to rušivé, spíš naopak: zvuk vám připomíná, kde jste, a pomáhá oddělit tuhle chvíli od běžného dne, kdy ležíte na gauči nebo v posteli. A nakonec barva. V teplém světle lamp a v záři elektrického krbu sláma zlátne a jednotlivá stébla zachytávají světlo. Stojí za jednu fotku, pak už telefon klidně odložte.
Tohle všechno jsou smyslové vjemy, nic víc a nic méně. Vůně, zvuk a barva nemají v našem pojetí žádný léčebný úkol. Mají jen způsobit, že padesát minut odpočinku bude místem, které si zapamatujete, a ne čekárnou mezi vanou a odchodem.
Tělo, které se na slámě pořád trochu přizpůsobuje
Čalouněné lehátko má pevný tvar. Lehnete si do něj a ono vás drží v předem dané poloze: záda pod určitým úhlem, kolena tam, kde je zlom, hlava na polštáři. Je to pohodlné, ale je to forma, které se přizpůsobujete vy. Volná sláma žádnou formu nemá. Pod vahou se poddá, posune, rozhrne a pak se zase usadí. Tělo na ní proto pořád dělá drobné úpravy: rameno se trochu zaboří, bok se pootočí, ruka si najde jiné místo, nohy se přeskládají.
Tyhle malé pohyby jsou možná ta nejméně čekaná vlastnost slámy. Nedovolí vám úplně vypnout jako v posteli, ale ani vás nenutí k aktivitě. Možná se ocitnete někde mezi bděním a spánkem: vnímáte vlastní tělo, ale nemusíte nic dělat. Lehátko vás po pár minutách nechá zapomenout, že vůbec ležíte. Sláma vám to každou chvíli jemně připomene.
Musíme být ale přesní: netvrdíme, že tyto drobné pohyby prospívají páteři, krevnímu oběhu nebo svalům. Nemáme k tomu podklady a nebudeme je vymýšlet. Popisujeme jen to, čím se sláma liší od čalounění. Je to pocit, ne lékařský argument.
Upřímně: smysly a tradice, ne léčba
Proč tedy sláma, když by lehátko bylo jednodušší na údržbu i na vysvětlování? Odpověď je kombinací tradice a smyslů. Sláma patří k české venkovské kultuře stejně samozřejmě jako pivo. Po generace se z ní plnily slamníky, na kterých se spalo, podestýlalo se jí ve stájích a stodolách a encyklopedické zdroje dodnes uvádějí podestýlku jako jedno z jejích hlavních využití. Když jsme v roce 2008 začínali s pivními lázněmi, chtěli jsme, aby celý zážitek působil česky a přírodně, ne jako kopie hotelového spa z kterékoli jiné země.
A teď ta upřímná část, na které nám záleží nejvíc. Sláma u nás není procedura. Není to terapie, detoxikace ani nic, co by mělo měřitelný zdravotní účinek. Nechceme jí připisovat vlastnosti, které nemůžeme doložit, a nebudeme vám tvrdit, že po padesáti minutách na slámě budete zdravější. Budete, doufáme, odpočatější, klidnější a budete mít zážitek, který se s ničím jiným nedá zaměnit. To je celý náš argument.
Ve V.I.P. programech ve Smaragdovém prameni má sláma stejnou roli, jen na konci delšího rituálu o délce 150 minut. Začíná se v cedrové fytosauně, tedy cedrovém sudu, ve kterém sedíte uvnitř a hlavu máte venku. Následuje relaxační masáž nebo peeling, koupel a nakonec odpočinek na slaměném lůžku u elektrického krbu.
Jak si odpočinek na slámě užít a jak si lázeň rezervovat
Pokud vás sláma zatím spíš zneklidňuje, než láká, pomůže pár praktických rad:
- Přijďte 10-15 minut před začátkem rezervace, ať nezačínáte ve spěchu.
- Po pivní lázni směs zhruba dvě hodiny neoplachujte, kůže zůstane hladší ještě den nebo dva.
- Lehněte si a prvních pár minut se klidně vrťte, sláma se usadí podle vás.
- Telefon nechte stranou, padesát minut je dost na skutečné vypnutí.
- Mějte po ruce pití: u pivní lázně neomezené pivo z pípy, u vinné lahev vína a talíř s ovocem a sýrem.
Ceny jsou vždy za místnost, tedy za celou rezervaci, ne za osobu. Pivní lázeň s jednou vanou pro jednoho až dva hosty stojí od 148 €, vinná lázeň s jednou vanou od 201 €. Obě si můžete zarezervovat v Rubínovém prameni, ve Smaragdovém prameni i ve Zlatém prameni. Jen ve Zlatém prameni jsou dvě vany vedle sebe, takže kombinace pivní a vinné lázně vyjde od 238 € pro dva hosty. V.I.P. Beer SPA pro jednoho až dva hosty stojí od 293 €. K lázni si můžete přiobjednat i masáž v solné jeskyni Safírový pramen.
Najdete nás na adrese Dejvická 255/18, Praha 6, dvě minuty od stanice metra Hradčanská. Otevřeno máme od pondělí do pátku 10:00-22:00, o víkendu 10:00-23:00. Rezervovat můžete online přes rezervační stránku, telefonicky na +420 728 059 770 nebo e-mailem na info@laznepramen.cz. Zrušení více než 48 hodin předem je zdarma. Platí obchodní podmínky účinné v době potvrzení rezervace, v nichž najdete i úplný přehled kontraindikací, například alergii na složky lázně.
A pokud chcete slámu dopřát někomu jinému, poslouží dárkový poukaz na částku nebo na konkrétní proceduru. Další články o tom, jak návštěva probíhá, najdete na našem blogu. Přijďte si lehnout. Slibujeme, že lehátko vám chybět nebude.
Zdroje
- Wikipedia: Straw - definice slámy a její tradiční využití - en.wikipedia.org
- Wageningen University: Rice straw and Wheat straw (Bakker et al., 2013) - edepot.wur.nl
- Homestead Gardens: Rozdíl mezi senem a slámou - homesteadgardens.com